Dan, Max, Týna a Štěpa ztuhli. Po několika tichých vteřinách se všichni naráz zvedli a plán neplán, prozrazení, neprozrazení vyšli směrem k domu. Křupání sněhu už nevěnovali tak velkou pozornost pozornost. Rychle, ale stále co nejpotišeji se blížili k domu. Přiběhli k francouzským oknům, které byli otevřené dokořán. Záclony vlály ve vlahém večeru a všude venku bylo ticho. Zato uvnitř domu panoval čirý ruch.
Všichni služebníci, číšníci a jiní obyvatelé a zaměstnanci tohoto domu se shromáždili okolo velkého, pohodlného, drahého a velmi dobře vypadajícího křesla. Na toho, kdo v něm ležel, nebylo vůbec přes všechny stojící vidět.
Max se vplížil mezi tyto osoby a vzhledem k počtu okounějících uviděl ležícího až za chvíli.zjistil, že to je postarší dáma, nejspíše majitelka a že utrpěla velký šok. Lidé pobíhající oklo stále vykřikovali:"Není mrtvá, nene. Joo a záchranka je snad už na cestě...Díkybohu..!"Stará paní se stále snažila očividně něco říci, ale nešlo jí to...
Najednou se ozval sluha, který přinesl maxovi sklenici minerálky a mobil:
"Hele, hele, chlapečku, já už sem tě někde viděl?Ty nejsi vod nás!!Co tady děláš?!!Nevidíš, že naše paní utrpěla vážný šok?!!Nebudu to tady s tebou nijak rozebírat tak marš ven, ty drzoune!!!!". V tu chvíli majitelka domu, stále ještě v křesle promluvila:
"Aaale....Alberte...nech ho tady. Víš, že mám děti moc ráda....a tendle by mi mohl možná...i pomoct...vypadá moc chytře..."usmála se stará paní. Mluvila s velkými odmlkami, pomalu a těžce roztřeseným hlasem. Sluha Albert se nuceně usmál:
"No tak dobře, ale nechám tě tu jen pro to, že to chce naše paní..."
Max se staré paní zeptal:
"Prosím, mohli by dovnitř i moji přátelé?"Sluha Albert se rozzlobil:
"Tak vono jich je tu víc...!!!"Až na slabé zachrchlání staré paní přestal nadávat a pustil překvapeného Dana, Týnu a Štěpu dovnitř.
Max jim v krátkosti všechno vysvětlil a ono jen koukali s otevřenýma očima na všechny ty drahé a hezké věci uvnitř.
Max konečně odvážil vyslovit otázku, která ho už dlouho svrběla na jazyku:
"Prosím vás a co se tady vůbec stalo?"
Stará paní užuž otevírala pusu, když se v tu samou chvíli ozvala strašlivá rána....
Max se vplížil mezi tyto osoby a vzhledem k počtu okounějících uviděl ležícího až za chvíli.zjistil, že to je postarší dáma, nejspíše majitelka a že utrpěla velký šok. Lidé pobíhající oklo stále vykřikovali:"Není mrtvá, nene. Joo a záchranka je snad už na cestě...Díkybohu..!"Stará paní se stále snažila očividně něco říci, ale nešlo jí to...
Najednou se ozval sluha, který přinesl maxovi sklenici minerálky a mobil:
"Hele, hele, chlapečku, já už sem tě někde viděl?Ty nejsi vod nás!!Co tady děláš?!!Nevidíš, že naše paní utrpěla vážný šok?!!Nebudu to tady s tebou nijak rozebírat tak marš ven, ty drzoune!!!!". V tu chvíli majitelka domu, stále ještě v křesle promluvila:
"Aaale....Alberte...nech ho tady. Víš, že mám děti moc ráda....a tendle by mi mohl možná...i pomoct...vypadá moc chytře..."usmála se stará paní. Mluvila s velkými odmlkami, pomalu a těžce roztřeseným hlasem. Sluha Albert se nuceně usmál:
"No tak dobře, ale nechám tě tu jen pro to, že to chce naše paní..."
Max se staré paní zeptal:
"Prosím, mohli by dovnitř i moji přátelé?"Sluha Albert se rozzlobil:
"Tak vono jich je tu víc...!!!"Až na slabé zachrchlání staré paní přestal nadávat a pustil překvapeného Dana, Týnu a Štěpu dovnitř.
Max jim v krátkosti všechno vysvětlil a ono jen koukali s otevřenýma očima na všechny ty drahé a hezké věci uvnitř.
Max konečně odvážil vyslovit otázku, která ho už dlouho svrběla na jazyku:
"Prosím vás a co se tady vůbec stalo?"
Stará paní užuž otevírala pusu, když se v tu samou chvíli ozvala strašlivá rána....
uaaaaaaaaa!!!! rychle pis dal, kdyz se clovek zacte, nechce se mu prestavat!!!! :-) kinak moc super, i blog je sper! ted jeste pridat hafec clanku a nebude to mit chybu!!